Pro obě věkové skupiny slouží vulgarismy jako nástroj k vybití nahromaděného napětí, frustrace nebo strachu.
Žáci 3. tříd často vulgarismy používají bez plného pochopení jejich emocionálního náboje nebo významu. Naopak žáci 7. tříd užívají sprostá slova cíleně, s jasným vědomím jejich dopadu.
Téma vulgarity u žáků 3. a 7. tříd základních škol se často objevuje v pedagogických výzkumech a odborných pracích, které analyzují vývoj verbální agrese a sociálních norem v mluvě dětí. Zatímco u dětí mladšího školního věku (3. třída) bývá vulgarita spíše , u dospívajících (7. třída) plní především sociální a identifikační funkci . Hlavní rozdíly mezi 3. a 7. třídou Pro obě věkové skupiny slouží vulgarismy jako nástroj
U mladších dětí jde často o snahu upoutat pozornost dospělých nebo o ventilaci okamžitého hněvu. U adolescentů je vulgarita nástrojem pro začlenění do skupiny (tzv. sociální funkce) a vyjádření nezávislosti. Genderové rozdíly (Dívky vs. Chlapci)
Používají vulgarismy statisticky častěji. Jsou u nich vnímány jako součást maskulinní role, projev síly a sebevědomí. Mají také nižší citlivost na situační pravidla, tedy mluví vulgárněji i v nevhodných situacích. Naopak žáci 7
Detailní srovnání těchto věkových skupin najdete například v bakalářské práci Hany Novotné na Univerzitě Karlově nebo v odborných článcích na portálu Studia Paedagogica .
Rodina zůstává hlavním zdrojem první zkušenosti s vulgarismy, přičemž důslednost rodičů v raném věku zásadně ovlivňuje budoucí mluvu dítěte. hudba (např. hip-hop) a sociální sítě
Výrazný vliv má televize, hudba (např. hip-hop) a sociální sítě, kde se vulgarita stává běžnou normou.
